Depilační běžkování

Konec karantény jsme s taťkou oslavili běžkováním na standardní trati Gerlovka – Pod polomem. Sněhu se zdálo být dost, ale v úseku Bukovina x Ašerlák asi nějakej rozumbrada vyspravil silnici kamenem, který má tendence vylejzat na povrch stopy, takže jsme si parádně depilovali chlupy na twinskinech 🙁

Předsilvestrovský Kozel

Co se dá dělat, když už 14 dní trpíte prašivinou, část rodiny čeká než vyexpiruje a druhá půlka čeká na výsledky? Naplánujete guerilový výlet do přírody s motem „hlavně nikoho nepotkat a nebýt vidět“. Byla z nás dokonalá „stínová rodina“.

MČR v přespolním běhu Běchovice

Rovněž mistrovství ČR v přespolním běhu bylo odloženo na nejzazší možný termín, ale naštěstí bylo dovoleno jej uspořádat. Letos se konalo v členitém lesoparku v Praze-Běchovicích. Na startu se sešla celá běžecká špička všech věkových kategorií. V sobotu byly prestižní kategorie mužů a žen, v neděli pak přišly na řadu mládežnické kategorie.

Moje trať měřila 3.000 metrů a kvůli pandemii byl závod netradičně rozdělen na dva běhy. Letošní časy mě zařadily do A skupiny, kde se bojovalo o stupně vítězů (50 závodníků). Na startu se sešla veškerá běžecká konkurence, se kterou jsem se celý rok potkával na halových i dráhových tratích nad 800metrů.

Po prvním kilometrovém úseku jsem byl (k nelibosti trenéra) zavřený hluboko v poli běžců, ale naštěstí kopeček na druhém kilometru ukázal kdo má natrénováno. V cíli to bylo už jen o morálce. Kupodivu jsem měl větší odhodlání než ostatní, nebo se už vyplácejí tréninky s negativním splitem – posledních 500 metrů jsem začal kosit soupeře hlava nehlava. Finiš stačil na celkové 12 místo a v ročníku 2006 jsem měl nejlepší čas (o 12 sec za nejbližším pronásledovatelem).

Závod považuji nejen za vrchol sezóny, ale vzhledem ke konkurenci, za své osobní maximum. Teď se jdu přežrat cukrovím a závody zas až v roce 2021 🙂

Roudenský běh

Po sobotním krajském mistrovství jsme si šli s klukama protáhnout haxny na Roudenský běh. Taky taťka byl vyběhat svařák z krve a pěkně si v těch kopečkách na Roudné šáhnul do morálních zásob 🙂

Honza: 1400m – 4:23 – 1. místo

Taťka: 5km – 23:37 – 12. místo

Mistrovství Plzeňského kraje v přespolním běhu

Situace kolem koviďáka způsobila, že tradiční krajské krosové mistrovství se nekonalo na jaře v Bělé nad Radbuzou, ale až na sklonku roku v Plískově. Naštěstí aktuální epidemiologická situace umožnila po cca 2 měsíční uzavírce všeho uspořádat důstojné závody s neomezenou účastí všech závodníků.

V nabité konkurenci (všichni vyhládlí po závodech) se mi podařilo doběhnout těsně na třetím místě a bral jsem tedy krajský bronz v kategorii starších žáků.

Trať: 2200m

Čas: 8:42

Kája 10

Kája má dnes kulatiny. Je neuvěřitelné, že už je to 10 let, co mě vytrhli z lampionovího průvodu při rozsvěcení vánočního stromku a musel jsem jet do porodnice podívat se, co mi bude okupovat pokojík. Nicméně ze ségry se za ten čas vyloupla pěkná kočičanda, takže se odteď ujímám funkce bodyguarda a všichni potenciální nápadníci si nejdřív budou muset promluvit se mnou. Ségru prostě jen tak nedam.

V sobotu jsme pak měli takovou malou nelegální oslavu. Přijeli lázenští i babi kočičí a udělali jsme parádní oběd. Až se pandemie uklidní, udělá taťka Káje mega párty se všema kámoškama. Už se na tu záplavu růžové, jednorožců a holčičího chichotání mooooc těšim 🙂

Více fotografií: Kája 10

Otužilci

Letos nám kvůli pandemii zrušili Lázeňskou osmičku. Když už jsme ale byli v KL, chtěli jsme si vyzkoušet jinou „challenge“. Nejdřív to v sobotu prubnul taťka sám, v neděli jsem se už přidal i já.

Voda v lomu měla 8°C. Vlézt tam není takový problém, horší už je vydržet a při plavání rychle ubývají síly. Ale ta euforie když pak člověk vleze do teplých šatů je nepopsatelná.

Více fotografií: Otužilci