Honzíkův web

S tím jak nám tatínkové stárnou, klesá i počet tatínkovských víkendů. Zejména proto, že nám mladejm se s těma páprdama už nechce moc jezdit 🙂 Ale Třemošná je tradice, kterou jen tak nepřerušíme.

Letos jsme start museli kvůli počasí o jeden den posunout. Ale vyplatilo se, zbytek akce již proběhl za sluníčka. Náplň dle obvyklého scénáře – koupačka, cyklovýlet, řádění na zahradě a v bazénu, pizza metrovka. Nově jsme letos vytáhli paddleboardy a strejda Vláďa výheň, takže jsme si ukuli železné ornamenty a kluci si i vybrousili nože.

Zlatým hřebem byla návštěva letiště v Líních, kde má strejda Majkl zaparkovanou stíhačku. A tím nemyslíme tetu, ale opravdovou L-39. Ještěže si taťka v krizi středního věku koupil jen motorku.

Brácha měl z prvních dní tatínkáče omluvenku, neb musel do Vlašimi, vyzískat nějaké body pro AK Škoda v atletické lize (1500m muži – druhé místo, 4:13,78, 9. bodů).

Více fotografií: Tatínkáč Třemošná 2021

Sestřenka Terda konečně vyslyšela plukovníkovo žádost a rozhodla se, že se z ní stane Němcová. Páč Michal prošel složitým rodinným výběrovým řízením (vydržel s taťkou a Honzou dokonce asi 2 min v planku), rozhodli jsme se manželství požehnat a podpořit snoubence naší návštěvou na svatbě. A protože jsme tak trochu Hujerovi, půjčili jsme si od strejdy Vládi Tranzita, naložili babičky, dědu a jeli hromadně přes celou republiku udělat ostudu na svatební hostině (taťka sliboval vtipnou řeč). Na poslední chvíli se ze zájezdu omluvil brácha, který prý musel vyhrát nějaké mistrovství a hrozně se divil, že se svatba nemůže o týden posunout.

Svatba to byla krásná, stejně tak následná hostina. Tančili jsme až do pozdních hodin a přecpali se k prasknutí. A protože brácha se mezitím stal mistrem Plzeňského kraje v běhu na 800m a posunul letošní sezónní čas zase blíže k 2:00 tak jsme mu přivezli výslužku.

Více fotografií: Svatba Terezka

Brácha je fakt pako … rozhodl se, že trochu rozbourá letošní republikové tabulky a pokusí se urvat NL na všech tratích nad 600 metrů. A tomu skunkovi smrdutému se to zatím docela daří. K 11.6. drží nejlepší republikový výsledek na 600m, 800m, 1000m i 1500m. A to si svoje nejsilnější disciplíny 3000m a 1500m steepl nechává na MČR a mezistátko.....
No tak ať mu to i nadále běhá.

Tak už je to tady. Osm měsíců ostrého tréninku se konečně vyplatilo a na prvním závodě od loňského prosince jsem za to pořádně vzal a dotáhnul své snažení na první republikové zlato. MČR v přespolním běhu 2021, Tábor – Jan Škarban, mistr republiky.

Připravoval jsem se fakt svědomitě, byl náležitě motivován trenérem i kamarády, takže po prvním rozpačitém kole jsem převzal iniciativu a běžel a běžel a běžel… V cíli jsem měl 30 sec náskok, ale to je úplně jedno – musel jsem tu nahromaděnou energii a eufórii z toho, že konečně můžu závodit, ze sebe nějak dostat.

Po doběhu jsem si užil svých 5 min slávy a dával rozhovory. Jaká moudra z vás padají když dáte 3,05 km v tempu pod 3:15 se můžete podívat na odkazech níže :-).

Rozhovor po závodě

Rozhovor pro Jsem atlet

Záznam celého závodu

Také jsem se objevil na spoustech webů … 🙂

Článek na atletika.cz

Článek na Pzeňském krajském atletickém svazu

Článek na AK Škoda Plzeň

Článek na SG Plzeň

Více fotografií: MČR Tábor

Brácha pořád trénuje a je s ním tedy pěkná nuda. To já radši zvířátka… a tatínek buřty a pivo. Tak jsme k všeobecné spokojenosti vyrazili na první letošní grilovačku na ranch do Polínek, kde má strejda kovboj koně, berana a srub v lese. Bylo parádní počasí, hafani mazliví a pivečko vychlazené v potoce ..... Jaro je konečně tady.

Více fotografií: Grilovačka na ranchi

Zima ještě zdaleka neskončila. Ale nedáme se odradit. Od tety jsme měli už dlouho slíbenou vyjížďku na koních a tak jsme poslední březnový víkend vyrazili do stájí na Plachtíně. Prošli jsme si asi 4 km trasu kolem stájí a bylo to skutečně magické. Příroda se už probouzí, všude spoustu vody a louka i les se začínají zelenat. Svezli jsme se nakonec všichni, dokonce i taťka, který se ještě nedávno dušoval, že na něco, co má méně jak 74 koní, v životě nesedne 🙂

Více fotografií: Vyjížďka Plachtín

Jakmile vylezlo sluníčko, taťka vytáhnul čmelindu …

Vždycky jsem si chtěl vyzkoušet, jaké je to běhat v tandemu s někým, kdo mě stačí (taťka už dávno spadnul z lopatky) a taky co vlastně obnáší to canicrossení. Teta Kačka byla tak hodná a přivezla k nám do KL border koliáka Endyho. Endík trénuje na jarní závody, tak jsme na tom stejně 🙂
Protože nás oba zapřáhli k sobě až po tréninku (já kopečky, Endík 8km výklus), dali jsme si kiláček jen za 3:06. Ale určitě máme na víc. A v cíli jsme se ani nerafli, ani nepoštěkali 🙂

Nechápu, co kluci na tom běhání vidí. Proč se dřít, když člověk může vyhopsnout na koně a kochat se zimní krásou pěkně z výšky. Teta Kačka nás pozvala na vyjížďku na Plachtín. Taťka zcela nepřipraven vyfásnul Patynu a Johanku, já jsem jela na Pennym s tetou. Přestože mrzlo až praštělo, taťka se strachy pěkně zapotil. Ale ať si zvyká… ještě neví, že si stejně jednou pořídím jednorožce 🙂

Více fotografií: Koně Plachtín

Letošní zima se fakt povedla. Sněhu je dost, mrzne a tak každý víkend běžkujeme. Oblíbili jsme si běžkařský okruh v Mariánských Lázních, konkrétně trasu Závišín x Kladská (27km). Dali jsme ji s taťkou už 3× 🙂
Když neběžkujeme, tak bobujeme v KL nebo stavíme sněhuláky. A když nelepí sníh, děláme sněžné želvy, mravence či sněhuláky v leže 🙂

Více fotografií: Zimní radovánky