Mistrovství Plzeňského kraje v přespolním běhu

Situace kolem koviďáka způsobila, že tradiční krajské krosové mistrovství se nekonalo na jaře v Bělé nad Radbuzou, ale až na sklonku roku v Plískově. Naštěstí aktuální epidemiologická situace umožnila po cca 2 měsíční uzavírce všeho uspořádat důstojné závody s neomezenou účastí všech závodníků.

V nabité konkurenci (všichni vyhládlí po závodech) se mi podařilo doběhnout těsně na třetím místě a bral jsem tedy krajský bronz v kategorii starších žáků.

Trať: 2200m

Čas: 8:42

Více fotografií: Plískov

Kája 10

Kája má dnes kulatiny. Je neuvěřitelné, že už je to 10 let, co mě vytrhli z lampionovího průvodu při rozsvěcení vánočního stromku a musel jsem jet do porodnice podívat se, co mi bude okupovat pokojík. Nicméně ze ségry se za ten čas vyloupla pěkná kočičanda, takže se odteď ujímám funkce bodyguarda a všichni potenciální nápadníci si nejdřív budou muset promluvit se mnou. Ségru prostě jen tak nedam.

V sobotu jsme pak měli takovou malou nelegální oslavu. Přijeli lázenští i babi kočičí a udělali jsme parádní oběd. Až se pandemie uklidní, udělá taťka Káje mega párty se všema kámoškama. Už se na tu záplavu růžové, jednorožců a holčičího chichotání mooooc těšim 🙂

Více fotografií: Kája 10

Otužilci

Letos nám kvůli pandemii zrušili Lázeňskou osmičku. Když už jsme ale byli v KL, chtěli jsme si vyzkoušet jinou „challenge“. Nejdřív to v sobotu prubnul taťka sám, v neděli jsem se už přidal i já.

Voda v lomu měla 8°C. Vlézt tam není takový problém, horší už je vydržet a při plavání rychle ubývají síly. Ale ta euforie když pak člověk vleze do teplých šatů je nepopsatelná.

Více fotografií: Otužilci

Kokotské rybníky aneb výlet za sluníčkem

Přišel podzim a s ním mlhy. Letos je mlhavo snad víc než kdy jindy. Chtěli jste tedy najít nějaké místo, kde alespoň trošku svítí slunce. Taťka navrhnul Brdy, ale strejda Vláďa přišel s takovým kokotským nápadem, že půjdeme na Kokotské rybníky.

Horní a dolní kokot (názvy rybníků), pramen Čůráček..... Ten kdo dělal tuhle naučnou stezku měl skutečně smysl pro humor.

Sluníčko jsme nakonec asi na 5 min viděli a procházka to byla vydatná. Škoda, že jsme pak všechny spálené kalorie znovu v dvojnásobné míře nabrali při přežírací párty u Lesounů 🙂

Nová kočka do domácnosti

Taťka si pořídil novou kočičandu. Má 3 roky, je jenom trochu jetá a sílu má jak 73 koní. Bydlet bude v garáži, i když to chvíli vypadalo, že by si jí taťka vzal i do ložnice.

Známé pravidlo o afinitě děvčat k silným strojům se potvrdilo. Chvilku ji nechal bez dohledu a už mu na ní seděla jedna blondýnka 🙂

Mistrovství ČR družstev Kolín

Vrchol klubové sezóny je tady – žebříčkem kvalifikací si obě skupiny starších žáků i žákyň AK Škoda Plzeň vybojovali místo na Mistrovství ČR družstev. Letos se konalo na krásném stadionu v Kolíně. Vzhledem k možnosti zapsat jen jeden běh delší 300m jsem dostal za úkol vyválčit pro tým body na tyči a steeplu.

Tyč se mi náramně povedla. Bohužel vzhledem k navazujícímu rozběhu na steeplu jsem musel odsoupit po dosažení výšky 2,50, což je moje osobní maximum (vylepšeno o 35 cm). Na steepl jsem nastoupil v hrozném fofru a na výkonu to bylo znát. První dvě kolečka jsem jenom kontroloval pozici a nikam to nehnal, na poslední 200ce jsem ale sebral sílu a zabojoval o pozice. Naběhané kilometry a zkušenosti mi hrály do karet a po poslední překážce jsem už borci z Mladé Boleslavi nedal šanci a s časem 4:45.45 bral bronz. Celé závody byly hrozně emotivní, hrálo se o každý bod. Naše holky jsou jedničky, což potvrdily a zaslouženě se staly mistryněmi ČR, nám klukům nakonec 3. místo uteklo o jediný bod a na stříbro to bylo jen 3,5 bodu. Smutek jsme pak zažrali v Mekáči, kam nás trenéři vzali, páč na konci sezony není hanbou se pořádně napucnout junk foodem 🙂

Více fotografií: MČR družstev Kolín

 

Mistrovství Čech družstev Bílina

Po suverénním vítězství v krajském kole postoupilo naše družstvo na mistrovství Čech. Akce se konala v Bílině, za skutečně nesportovního počasí – zima a setrvalý déšť celý den. Trenérka mě přihlásila na tyčku a hladkou 1500m – steepl si schovávám až na republiku 🙂

Tyčka se mi moc nepovedla, klouzalo to jako blázen, takže jsem ani nezaložil. Náladu jsem si spravil na míli, kde jsem v čase 4:37.92 skončil druhej hned za Michalem. Pod kotel jsem taky naložil na štafetě 4×300, kde jsme ve složení Soukup, Szabo, Škarban, Veselý vybojovali 4.místo a cenné body. Celkově jsme skončili na třetím místě a za týden jedeme na republiku !!!!!

Více fotografií: Mistrovství Čech Bílina

Běh osvobození Litice

Mezi MČR žáků a Mistrovstvím Čech družstev se vmezeřil závod běžeckého poháru přeložený z jara. Místo května se tradiční Běh osvobození konal na konci září. Místo a trať ale zůstala stejná – Litice a kopec jako kráva.

Nakonec to dopadlo dle očekávání. Michal nám zdrhnul a my si s Jirkou trochu zablbli na cílové rovince. Ale nakonec převládla odpovědnost za zdravé nohy na sobotu a v těch krtincích jsme až tak necílovali 🙂 Bral jsem bronz za čas 3:00,42.

 

MČR žáků 2020 – Třinec

Moje první atletická republika na dráze. A zrovna takhle daleko. Na cestu jsme vyráželi už v pátek ráno. Bydleli jsme v Žermanicích, což je taková malá řiť u vody mezi Ostravou a Třincem, takže na trénink a závody nás musel vozit bus. Ale postaráno o nás bylo od klubu luxusně a konečně  jsem se cítil jako opravdový reprezentant.

Mé ambice nebyly vysoké, přece jen jsme se z ročníku 2006 nominovali jen dva, ostatní kluci byli o rok zkušenější. Naštěstí jsme byli s Michalem a Jirkou tři parťáci z Plzeňského kraje, takže už jsme od pátku spřádali strategii. Nakonec to dopadlo obligátně – od začátku to napálit a když už nemůžeš tak přidej – kde jinde vypustit duši než na MČR.

K samotnému závodu toho nemám co napsat. Tempo od začátku přísné, ale stíhal jsem. Držel jsem se zhruba v půlce pole (říká taťka). Já nevnímal ani strategické pokyny od trenérek, jen čučel na Jirku, co byl přede mnou a držel se ho zuby nehty. Na 100kové překážce ve třetím kole jsem dal gymnastický prvek (zapomenutá přetahovka = kotoul přes rameno a kyčel), ale kupodivu z toho držkopádu vylítnul na Jirkovo úrovni. Na hranici 200 metrů jsem mu začal nastupovat, ale ten pardál má neskutečnou sílu a morálku. Do cíle jsem se dohnal těsně za ním na 9. místě v čase 4:44.67.

Více fotografií: MČR Třinec