Honzíkův web

Po několika sezónách aktivní dovolené jsme letos zvolili dovolenou válecí. Na doporučení rovnokřídlých (rodina Cvrčků), jsme vyrazili na chorvatský ostrov Brijuni nedaleko Puly. Se zastávkou v Budapešti na MS cesta nebyla tak úmorná, ale stejně je to daleko.

Ostrov Brijuni je národním parkem, kam zajíždí jen několikrát denně trajekt, nejezdí zde auta a je tu nedotčená příroda, safari a pouze 2 hotely. Ostrov má také bohatou historii od fosilních stop dinosaurů, antického osídlení, byzantskou vesnici, znovuobjevení v 19. století až po novodobé dějiny, kdy si ostrov přisvojil generál Tito.

Kromě oblíbeného marodění (H. angína) jsme dělali výlety po ostrově (taťka ho tréninkově několikrát oběhl), paddleboardili, šnorchlovali a jeden den jsme si půjčili kola a vypravili se na safari, dinosauří stopy a na báječnou odlehlou pláž, kde jsme byli úplně sami (až na ty všudepřítomné cikády a Cvrčky 🙂 ).

Více fotografií: Brijuni 2023

Už dlouho jsme si plánovali, že si zajedem na nějakou světovou atletickou akci. A když se ukázalo, že letošní MS se odehrává v Budapešti a to jen týden před naší dovolenou (do Chorvatska je to přes Budapešť jen s lehkou zajížďkou), volba byla jasná.

Už samotná rezervace lístků byla dramatická. Já jsem chtěl vidět Ingeho, Kája toho svého rozkošného Duplíka a taťka se už třásl na ženské štafety 4×100/400. Nakonec jsme obětovali pohodlí a jeli už v úterý po půlnoci, abychom stihli středeční dopolední program a viděli, jak Armand 3mi skoky potvrdil kvalifikaci na tyč.

Cvrndové se k nám připojili až ve středu večer a začalo pravé atleticko Budapešťské rodeo. Kombinace atletika, guláš, pivo, termály, trdelníky jela až do soboty, kdy jsme mistrovství opustili a vydali se společně na Brijuni.

Viděli jsme spoustu světových i českých hvězd a to nejen na dráze, ale i na stadionu a v blízkém okolí (s dámskou částí bronzové štafety jsme si dali „high five“ na bazénu). Na každý soutěžní den jsme chodili náležitě ustrojeni a namalováni, takže jsme myslím náležitě reprezentovali, což bylo kvitováno i ze strany trenérů (Sekerák, Železný).

Více fotografií: MS Budapešť 2023

První víkend v červenci – to jsou svátky a aktivní dovolená. Letos padla volba na cyklistiku a jezero Chiemsee jižně od Mnichova. Jezdíme kolem vždy po cestě na lyže do Rakouska, tak jsme se rozhodli, že to letos prozkoumáme pěkně z blízka. Abychom byli pořádná cyklobanda, vzali jsme s sebou i Cvrndy.

V úterý po příjezdu do Bachhamu nás překvapil déšť, ale druhý den ráno již bylo pěkně, tak jsme vyrazili k nedalekému menšímu jezeru Simssee. První den byl ve znamení průzkumu místního značení, kvality cyklostezek, hospod a kondice jednotlivých cyklistů, takže jsme ujeli jen 36km. Další den už jsme do toho pořádně šlápli a při celodenním výletu objeli celé Chiemsee (60 km). V pátek už jsme si jen léčili napuchlé zadele na úžasné pláži u jezera, pili radlery a objevovali ostrůvky na paddleboardech. V sobotu jsme se pak vypravili lodí na ostrov Herreninsel, kde je krásný zámek postavený Ludvíkem II. Bavorským ve stylu Versailles. No a v mezidobí jsme běhali, hráli badminton, opultně hodovali a děti nás porážely v deskovkách.

Více fotografií: Chiemsee

Známé pravidlo inline bruslení říká – nikdy nesjížděj kopec jako hovado, když nevíš, co je za zatáčkou. A je li za zatáčkou štěrk, tak padej šikovně.

Pravidlo dvě jsem splnil – nebylo to na sádru ani na šití. Ale tlamu jsem si rozbil pořádně. Prosím vás – nikdy nesjíždějte Silván na inlinech v plné rychlosti. Ta paní co mě sbírala od ní ze zahrady říkala, že jsem letos už pátej 🙂

Letošní dráhové MČR se konalo v Praze na Julisce. I když jsem původně koketoval s myšlenkou dvoustartu, absence zaběhnutého závodu na 3km a nutnost soustředit se na limit na steeplu mi volbu zjednodušil – půjdu jenom 2000SC a pokusím se podrtit Dana.

Trénink ani přípravu jsem nepodcenil, ale počasí se proti mě spiklo. Parní letní den prokládaný bouřkami. Pět minut před mým rozběhem začaly padat kroupy 🙁

Čas 5:54,04 byl daleko za potřebným „EYOF entry časem“, navíc Dan pošetřil síly a zaslouženě si doběhnul pro mistrovský titul. Takže z letošního gigantu si vezu pouze stříbro.

Více fotografií: MČR dorostu 2023 Praha Juliska

Babička dneska slaví 70 let. Brácha si někde běhá, tak jsem se musela zhostit čepování piva já. Taťka mě to naučil, a tak jsem mohla v hasičárně obsluhovat všechny hosty. Přijeli kluci z Větřní a tetičky a strejdové z Lípy. Taky teta z Prahy, babi kočičí a přišli i místní.

Poseděli jsme až do půlnoci a hudbu nám obstaral pan Šimr s kytarou a klávesami.

Více fotografií: Babička 70

V sobotu 10.6. se ve slovinské Ptuji (kousek od Mariboru) konalo mezinárodní pětiutkání dorostenců z ČE, Polska, Maďarska, Slovinska a Slovenska. Do reprezentace jsem se nominoval výkony na steeplu i 1500ce. Abych pošetřil koleno, rozhodl jsem se s trenérem, že zkusím potrápit Filipa Toula na hladké trati.

Nakonec se ukázalo, že to nebylo šťastné rozhodnutí. Z takticky běženého závodu jsem i po mohutném finiši nezvládl vydolovat lepší než 5té místo, navíc Dan si na steeplu udělal osobák, čímž mě vyšoupnul z nominace na EYOF.

Více fotografií: Mezistátní utkání dorostu Ptuj

Pro nominaci na MČR, mezistátko i EYOF jsem potřeboval zaběhnout limit na steeplu. Problém je, že jsem letos ještě neměl šanci jej běžet, takže mistrovství PK v překážkových bězích byla jediná a poslední šance.

V neděli, po žhavém letním dni, jsem se postavil na strat 2000m SC. Nikoho na pace jsem neměl, takže to byla taková atletická časovka. Závod i čas jsem si pohlídal, i když tedy v cíli jsem byl pěkně vyfluslej.

Výsledný čas: 5:49,14 – loňský osobák jsem tedy nepokořil, ale i tak to stačilo na průběžné první místo evropských dorosteneckých tabulek.

Článek na SG: https://www.sgpilsen.cz/…kych-tabulek

Více fotografií: MPK steepl

Rozběháme Česko slavilo 10 let a při té příležitosti Johny uspořádal opulentní závod se zázemím v Plzeňském pivovaru.
Taťka potrénoval a poslal tam jednu rychlou 5ku v čase 20:59.

Plzeň si každoročně volí sportovce roku a to i v mládežnických kategoriích. Loňské prvenství jsem neobhájil, ale s prázdnou jsem z radnice přece jen neodešel. Mé šprtství se konečně vyplatilo – získal jsem Cenu rektora ZČU za dokonalé skloubení sportovních a studijních aktivit. Vlastně ani nevím, co z mých vytrvaleckých disciplín mělo pro rozhodování poroty větší váhu – mistrák na steeplu, 3km, crosu nebo skóre 1.0, které se mi na vysvědčeních opakuje už od základky 🙂

Odkazy:

https://www.akskodaplzen.cz/…-mesta-plzne

Cena rektora ZČU v Plzni

https://www.facebook.com/…JDLcXsnaULl/?…