Novinky ze života Honzíka a Káji Škarbanových
S kámoškama z SG jsme byli vybrány reprezentovat školu na závodech AŠSK v přespolním běhu v kategorii mladšího žactva. Po okresním a krajském kole, které jsme s přehledem vyhrály, se o vítězi rozhodovalo ve finálovém klání ve Žďáru na Sázavou.
Pro nás plzeňačky to byl celodenní výlet. Ale zabojovali jsme a na kopcovité trati cca 1500m jsme jako družstvo získaly 3. místo
Článek na webu SG: https://www.sgpilsen.cz/…spolnim-behu
Protože jsme kvůli mým letním závodům nestihli žádnou společnou dovolenou, rozhodli se rodičové, že nás se ségrou vytáhnou na babí léto do Budapešti – města trdel, gulášovek a termálů.
Nabuzeni taťkovými předchozími zkušenostmi jsme neponechali nic náhodě a sportovně se vybavili. Brusle, plavecké a běžecké vybavení… Nicméně nepršelo málo. Pověsti o babím létě se nějak nepovedly a slunečných chvil bylo pomálu. Ovšem to nás nezastavilo a vysportovali jsme se tam důkladně. Na Margaretině ostrově jsme byli jezdit na inlajnech, dali si tam běžecký trénink a zašli i do termálů. K tomu oběhli všechny památky – Parlament, židovskou synagogu, Rybářskou baštu, ruské kolo…
A měli jsme i neskutečně stylové ubytování v ulici hned vedle parlamentu – návrat do začátku 20. století v plné parádě.
Více fotografií: Budapešť
Sestřenka se vdávala, závody a jiné sporovní kratochvíle tedy musejí jít stranou. Do Ostravy jsme se vypravili hned brzo ráno, abychom tu slávu stihli. Auto jsme opět vyzdobili želvou, aby místní viděli, že přijela honorace, co nepodceňuje přípravu a design 🙂
Průběh samotného aktu byl standardní – všichni vyfešákovaní, babky plakaly, svatebčani řekli hlasité ano. Na obědě jsme se pak napucli a tančili a popíjeli jsme až do půlnoci.
Přestože je taťka naťuklej (koleno), my částečně zdraví, jsme si nemohli nechat tradiční závod ujít. Teda – Kája to tradičně bojkotovala, takže jsme do auta naložili Ríglose, abych se na té 4ce sám nebál. Bylo krásné počasí a běželo se skvěle. Na čele se s náma držel ještě Bíbič, kterému to také báječně běhá, nicméně finish už byl můj.
Taťulda s Kájou to jistili se stopkami v zázemí závodu.
Výsledný čas byl nakonec 13:53, takže za mě velká spokojenost – super hobíkovskej závod, se skvělou atmosférou.
Do prvního dne na nové škole je třeba vykročit pravou. A rodičové a brácha mě doprovodili.
Já prostě neumím odpočívat, chvilku doma a už mám závodní absťák...... Tak šup na Běh Plzeňské teplárenské, tradiční to závod u Boleveckých rybníků. Letos, možná i vzhledem k deštivímu počasí, celkem slabší účast, takže jsme si s Ríglosem trochu zablbli a snažili se alespoň dohnat předjezdce na kole.
Evropský olympijský festival mládeže (EYOF) je největší
multisportovní akce pořádaná Mezinárodním olympijským výborem pro
mládež ve věku 14 – 18 let. Tzn. po atletickém mistrovství evropy
(mistrovství světa v dorostu není) je to nejvyšší meta, na které jsem se
svými výkony mohl nominovat. Letošní ročník byl kvůli COVIDu
v předchozích letech vyjímečný a startovaly zde pouze ročníky 2006 a
2007. Odpadlo mi tedy spoustu soupeřů z ME a já jsem se na startovce mojí
trati 2000m SC najednou ocitnul mezi favority, což mě na klidu nepřidalo 🙁
Ale popořádku…
Už týden předem jsme si do sídla olympijského výboru jeli vyzvednout
kolekci sportovního oblečení, abychom mohli řádně reprezentovat ČR.
Odjezd české výpravy byl v sobotu 23.7.2022 z Prahy. Zatímco Jonáš a
ostatní parťáci z klubu a české výpravy startovali už od pondělka, já
si musel 7 dní počkat až na poslední den festivalu, kdy byl můj steepl
jako předposlední atletická disciplína vůbec. Nervy pracovaly, byl jsem
v ostrém závodním tréninku už od začátku června, měl jsem toho plné
zuby. Ale na trati to ze mě spadlo a možná právě proto jsem ze sebe
vymáčknul co šlo. A stálo to za to – osobák jsem stlačil o 4 sekundy
a konečně se dostal pod vytoužených 5:50. A k tomu mě předběhl jen
Mario Palencia ze španělské líhně megadobrých steeplařů a já si tak
mohl v cíli na sebe hodit českou vlajku a na krk si pověsit stříbrnou
medaili.
Atmosféra celé akce byla vskutku olympijská. Obrovské zázemí, sportovci z 50ti zemí, slavnostní ceremoniály, všudypřítomná média … opravdu jak na skutečné mezinárodní akci. Měl jsem možnost poměřit se s těmi nejlepšími v Evropě a poznat skvělou partu českého olympijského týmu a znovu pobýt s celou atletickou dorosteneckou reprezentační bandou. Jo a posunul jsem 19 let starý krajský rekord. Za rok si brousím zuby na dorostenecký nároďák 🙂
Záznam závodu:
Vyhlášení vítězů:
Více fotografií: EYOF
Už v lednu taťka se strejdy začali kout plány na letošní dovču. Po Rakouském doublu v letech 2020–2021 to prý musíme pohnat výše, a tak se rozhodlo jet na sever. Termínově jsme zvolili přelom června a červenec, kdy je ve skandinávii už relativně slušné počasí a méně lidí. Trochu nám to komplikoval brácha, kterej měl zálusk jet naopak jižně (ME v Jeruzalémě), ale rozhodli jsme se to risknout – buď to rychlonožka zvládne a pojede za teplem a nebo ne a pojede s náma zchladit nožky do ledového oceánu.
Protože na takovou dalekou cestu nelze vyrazit jen na lehko, půjčili jsme si obytňáky. Karavana ve složení Příhodovi, Lesouni, Vlčkovi, Škarbaníci a Šindy s Marťasem vyrazila na cestu v sobotu 25.6.2022.
Itinerář cesty:
25.6.2022 – přejezd Německa, nocleh Flensburg (SRN)
26.6.2022 – přejezd Dánska, odpoledne a nocleh Saeby (DK)
27.6.2022 – přejezd trajektem Hirtshals – Kristiansand, nocleh Skrelia
(NOR)
28.6.2022 – Skrelia a přejezd do Ogna camping Sireväg
29.6.2022 – přejezd do Tjorhom, vodopád Sirdal
30.6.2022 – Lysebotn, Kjerag, nocleh Lauvvik
1.7.2022 – Kazatelna (Preikestolen), nocleh Jorpeland
2.7.2022 – Stavanger, pevnost a maják Mosteroy, nocleh Bergen
3.7.2022 – Bergen, nocleh Dalheim
4.7.2022 – přejezd přes Odda, Folgefjona, camping Dalen
5.7.2022 – přejezd na Giant Kettle, Treungen
6.7.2022 – přejezd krajem Telemark, Ulefoss, nocleh Maerrapanna, Gressvik
(NOR)
7.7.2022 – přejezd Švédska, Fjalbacka, nocleh Malmö (SWE)
8.7.2022 – Oresundský most, Kodaň, nocleh Hesnaes (DK)
9.7.2022 – trajekt Gedser – Rostock, nocleh na A19 (SRN)
10.7.2022 – přejezd do Plzně
Celkem najeto 4200 km. Neskutečně nachozených km, paddleboardění na
jezerech i v moři, koupačka v Baltském i Severním moři, cyklovýlety
v horách i na pobřeží a hlavně ty výhledy na fjordy, hory a ledovce.
Více fotografií: Norsko 2022
Mojí první mezinárodní atletickou akcí byl European Athletics U18
Championships, který se konal 4.-7.7.2022 v Jeruzalémě. Odlétali jsme již
1.7., abychom se stihli na horké izraelské počasí aklimatizovat. Konečně
jsem zažil reprezentační atmosféru – národní dresy, repre trenéři,
medical support a celkově obrovská semknutost celé národní výpravy.
V takovéhle atmosféře se závodilo úplně samo.
V úterý 5.7. mě čekal první rozběh. Cíl zněl jasně – postoupit do
finále. Ale znátě mě – jakmile chytím závodní slinu, tak jedu na 150%.
Když jsem viděl, že 500m před cílem se kromě Španěla nechce nikomu moc
tahat, kopnul jsem do toho a v rozběhu doběhl druhý v osobním rekordu
5:53,41
Na regeneraci jsem měl 2 dny, neboť finále steeplu bylo naplánováno až na samotný konec šampionátu. Na čas se mnou postoupil i Štěpán Kavan, takže jsme měli v 15ti členném finále hned dva zástupce z ČR. Závod mi sednul, nicméně už bylo znát, že běžím s celou kontinentální špičkou, a jako prvoročák v dorostencích bych měl držet tretru a krok 🙂
Přesto jsem se nedal a prodal co bylo ve mně. Na cílové pásce mě ještě přefinišoval Belgičan, ale celkové 7. místo v Evropě se počítá, navíc opět posunutý osobáček na 5:52,26.
Zbytek mistrovství jsem si už opravdu užil. Pokecal se soupeřema, povyměňoval dresy a došlo i na pařbičku na hotelu (celou zpáteční cestu v letadle jsem prospal).
Heat 2
Final race
Více fotografií: ME Jeruzalém