Honzíkův web

Vrcholná akce republikové atletiky (na dráze) se uskutečnila v Ostravě. Na stadionu, kde se běhá Zlatá tretra, a kde si zazávodilo spoustu mých vzorů, jsem se rozhodl předvést co umím na trati 2000m překážek. I když teď směřuju spíše na míli, volba to byla jasná – potvrdit si nominaci na letní mezinárodní akce – ME v Jeruzalém a EYOF v Banské Bystrici. Klíč k úspěchu byl jasný – skončit do druhého místa a optimálně srazit čas pod 5:55.

V úžasné atmosféře se spoustou diváků, včetně klanu Škarbanů (taťka se vydal na otočku vlakem) jsem za to vzal hned od začátku. Trochu jsem doufal, že mě kluci podrží a v závodě potahají, ale nakonec jsem to běžel start/cíl. Čas 5:57,18 nebyl nic moc, ale republikový titul je doma.

Video ze závodu:

Video z vyhlášení:

Více fotografií: MČR Ostrava

Jako bych těch aktivit měl málo, ještě jsem si s partou z Aj usmyslel, že ty znalosti nějak zoficiálníme.

Dneska se na plzeňské radnici vyhlašovala anketa Sportovec města Plzně. Pozvánka mi přišla před měsícem a kdyby mi to kluci na obědě nepřipomněli, tak jsem si šel odpoledne potrénovat. Takhle jsem si musel vzít oblek a jít se tam podívat.
K mému velkému překvapení jsem tuto anketu vyhrál 🙂 Na pomoc jsme si pak musel povolat rodiče, aby mě tu záplavu darů pomohli odvézt. Sakryš … tak přece jen ta dřina na stadionu k něčemu byla.

https://www.plzen.eu/…skalska.aspx

https://www.akskodaplzen.cz/…-mesta-plzne

https://www.regionplzen.cz/…lska-174709/

Pro kvalifikaci na ME v Jeruzalémě bylo potřeba splnit limit – 2000m steeple v čase pod 6:00. S trenérem jsme rozplánovali 3 závody na kterých jsem se chtěl pokusit tuto metu pokořit. Hned první šance byla dnes na mezikrajovém závodě v dlouhých překážkových bězích.

Na „pace“ jsem si domluvil Michala Perglera, který je už mým dvorním tempovým parťákem. A Michalova pomoc se opět vyplatila … odtáhnul mi první kilometr. Zbytek už byl na mě, ale nakonec se povedlo – 5:55,12. A jede se do Jeruzaléma.

Ohlasy:

</figure>

Více fotografií: Limitář na ME

Až se tě zima zeptá, co jsi dělal na jaře, máme jasnou odpověď – dřevo pro babičku. Pět vrchovatých multikár. Nařezat, naštípat, odvozit .....

SG Plzeň složilo štafetu v rámci akce Juniorský maraton – Běžíme pro Evropu 2022 (10 běžců se podělí o maratonskou trať). Tam jsem samozřejmě nemohl chybět. Krajské kolo jsme s přehledem vyhráli a časem se nominovali jako první tým do republikového finále. Závod se běžel v rámci Pražského maratonu 2022 (RunCzech). Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně prestižní projekt, měl jsem šanci stát na startu hned v druhé vlně za elitou světového a českého běhu. Tempo těch nejrychlejších jsem samozřejmě neudržel, ale stejně jsem s časem 12:13 na 4 km (tempo 3:02) nechal za sebou celou českou špičku i nejlepší zahraniční běžkyně. Že je SG nejlepší sportovní atletickou školou v ČR jsme potvrdili a s přehledem o 5 minut před dalšími v pořadí vyhráli (čas 2:30,29). Vyhlašování vítězů na narvaném Staroměstském náměstí bylo super.

Článek na webu SG: https://www.sgpilsen.cz/…dlo-sg-plzen

Po dvouleté pauze způsobené covidem a také naší leností, jsme navázali na tradici cyklistických víkendů s Cvrndama. Osazenstvo nám za ty dva roky už trochu vyrostlo a naložit všechna ta velká kola do aut byl trošku problém. Ještě, že Danielka je pořád černá pasažérka a vozí se za taťkou v sedačce.
Vzhledem k tomu, že moje závody jsou priorita No.1, zvolili rodičové destinaci, která snoubí možnost parádních cyklovýletů s dostupností do Prahy. Ubytování jsme měli ve Zlatníkách, což je malá vesnice blízko Dolních Břežan. Do centra PHY je to 20 min, na soutok Vltavy a Sázavy 15 km nádhernou přírodou.
Jeli jsme už ve čtvrtek, aby si rodičové v pátek zkrátili HO a mohli se ještě ten den vypravit na kola. Já jsem si výlet na keltské hradiště také trochu zkrátil, protože jsem večer měl závod na Slavii (1km;2:31,90; nejlepší dorostenecký, ale i juniorský čas v letošním roce).

V sobotu už nás čekal plánovaný dlouhý výlet. Vzali jsme to přes lesy a louky až k soutoku Vltavy a Sázavy, pak podél Sázavy až do Petrova, poté přes Hradištko do Brunšova a pak podél Vltavy zpět do Davle. Odtud pak po pravém břehu řeky do Vraného nad Vltavou a dále po cyklostezce až na Zbraslav. Celkem krásných 50 km a jen jeden větší pád (ségra a mamka trénovaly skok plavmo přes řídítka).
Neděli jsme pak strávili v Praze na maratonu. Já si zaběhl se spolužáky štafetu (viz další příspěvek) a ségra s Cvrndama absolvovala rodinný běh. Ve finále pak už jen lanové centrum na Gutovce.

Více fotografií: Cvrndovíkend

Zvládla jsem to ..... HURÁÁÁÁ.

Přijata na obě dvě školy. Na Masarykově gymnáziu jsme skončila na 20 místě, na sporťáku pak desátá. Taťkovo otázka „jakou školu si vybereš?“ byla úplně mimo mísu. Já mám naprosto jasno.

Ségra je na sousku, tak jsem vytáhnul mamku s taťkou na kolo a na pivo. Nealko samozřejmě 🙂

Znáte lepší program na Velikonoce než jet k babičce? Noo...... Letos jsme válení a vykrmování vynechali a místo toho jeli do lesa dělat dřevo. 5 multikár – nařezat, nasekat a odvozit k uskladnění na druhý konec zahrady. Taťkovi už z toho šibalo, tak není divu, že začal dělat umělecké fotky. Tahle konkrétně má název „sekáči v díře po suku“ 🙂